FESTIVAL Vivat Carolus Quartus

3.7.2008 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Pardubický
(dp)

Štěpán Rak vzdal hold Karlu IV.

Litomyšl - Jubilejní padesátý ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl včera pokračoval koncertním holdem králi Karlu IV.
Hudbu složil a na kytaru v litomyšlském Zámeckém divadélku hrál a zpíval Štěpán Rak, Alfréd Strejček předčítal z Moralit Karla IV. a hrál na zobcovou flétnu a bicí.

Foto autor| FOTO: MAFA - MICHAL KLÍMA

 

Jubilejní Smetanova Litomyšl dnes večer zažije světovou premiéru oratoria Mojžíš

3.7.2008 Hradecký deník str. 15 Kultura regionu
MAGDALENA NAVRÁTILOVÁ

Česká skladatelka Sylvie Bodorová složila pro padesátý ročník operního festivalu velkolepé dílo.

Litomyšl/ S myšlenkou podobné skladby od Sylvie Bodorové přišel umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský už před lety: „Znám sdělnost hudby paní skladatelky."
Již v roce 2002 při provedení jejího oratoria Juda Maccabeus v Litomyšli dramaturg Stříteský v hlavě skládal programovou mozaiku padesátého ročníku. A právě tehdy došel k závěru, že jubilejní ročník musí přinést i úplné novinky, premiéry, že padesátá Smetanova Litomyšl nemá být pouze osvědčenou přehlídkou klasiky, ale také musí přinášet nové cesty, nový pohled do budoucnosti, což premiéra díla na biblické téma naplňuje: „I proto jsme - mimo jiné - zvolili na závěrečný koncert tři mladé pěvkyně. Možná nejsou tolik známé, ale symbolizují tu naději stejně jako nové dílo soudobé hudby Mojžíš," říká umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský.
Na samém začátku stála myšlenka na zrod univerzálně platného díla, které ale nebude oslavou jedné konkrétní události, jednoho člověka, ale něčeho vyššího. Na tématu biblického příběhu Mojžíše se shodli se skladatelkou na svatbě dirigenta Leoše Svárovského.
„Věděl jsem, že to nebude jednoduchá záležitost," vzpomíná Vojtěch Stříteský na rok 2005, kdy se Sylvií Bodorovou definitivně domluvili podmínky. „Dva roky práce představují pětasedmdesát minut zcela nové hudby."
V hlavních rolích se dnes večer posluchačům představí Gabriela Beňačková (na snímku) a Ivan Kusnjer. Světová premiéra oratoria Mojžíš zazní na druhém zámeckém nádvoří v Litomyšli.

Oratorium Mojžíš zazní poprvé

3.7.2008 Hospodářské noviny str. 6 Kultura
(čtk)

* Skladatelka Bodorová napsala dílo pro Smetanovu Litomyšl

Skladatelka Sylvie Bodorová vytvořila k oratoriu Mojžíš, které bude dnes uvedeno ve světové premiéře na Smetanově Litomyšli, kromě hudby i texty. »Potřebovala jsem mít volnost,« říká. Podle ní šlo o zvláštní typ »surového« materiálu, který by libretista při jeho vytváření zřejmě těžko snášel. Rozsáhlá skladba na motivy starozákonního příběhu zazní na druhém nádvoří litomyšlského zámku.
Ke vzniku textů využila Bodorová ekumenického překladu bible, pouze v některých částech je užito jednotlivých slov z Bible kralické. Chtěla tím zdůraznit poetičnost a jeho rytmické kvality. »Navíc jsem se snažila vybírat vždy jen některé základní obraty, významovětextové „uzly". Práce s textem je pro mne jedním z klíčových kompozičních procesů a velice se odlišuje od způsobu spolupráce klasického libretisty a skladatele,« vysvětluje autorka. Usilovala prý o to, aby textu ve skladbě nebylo zbytečně mnoho. Jde tak v podstatě o symbolické obrazy.
Příběh Mojžíše podle ní otevírá v dnešní době mnoho otázek. Ignorování pojmů, jako solidarita, lidská důstojnost a etické hodnoty, a neschopnost nebo nechuť bránit se masové manipulaci přináší podle ní mnoho lidské osamělosti, beznaděje a neštěstí. Oratorium proto skončí útěchou, nadějí a otázkou: Jakou cestou dál?
Ve skladbě se představí sopranistka Gabriela Beňačková, barytonista Ivan Kusnjer v titulní roli a tenorista Otokar Klein. Oratorium provedou Pražští symfonikové pod taktovkou Jiřího Maláta, spoluúčinkovat budou Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor.

O hříšnosti nynější společenské morálky

3.7.2008 Haló noviny str. 8 Z KULTURY
(the)
V rámci Mezinárodního hudebního festivalu Smetanova Litomyšl dnes zazní světová premiéra nově vytvořené monumentální skladby současné skladatelky Sylvie Bodorové nazvané Mojžíš. Dílo pro sólisty,recitátory,dětský a smíššený sbor,,bicí nástroje a velký orchestr autorka dokončila teprve počátkem letošního roku;o své novince se obsáhleji zmínila v exkluzivním rozhovoru pro nášdeník (otištěn byl 8. března). Zájem široké veřejnosti o tuto novinku je velký a až na několik posledních vstupenek je prove-dení zcela vyprodáno -tak je tomu na Smetanově Litomyšli denně.
Skladatelka Sylvie Bodorová,absolventka konzervatoře v Bratislavě (klavír a kompozice)a následně brněnské Janáčkovy akademie múzických umění ve skladatelském oddělení u profesora Ctirada Kohoutka (s aspiranturou na pražské AMU),si svá vzdělání ještě doplnila stážemi v Sieně,Gdaňsku a v Amsterdamu.
Bodorová nejprve pedagogicky působila na JAMU a od osmdesátých let se věnuje výhradně skladbě (v devadesátých letech pravidelně zajížděla vyučovat na Universitu v Cincinnati/Ohio v USA). Patří k nejvýznamnějším současným evropským skladatelským osobnostem. Do hudebního povědomí začala její tvorba pronikat v osmdesátých letech. Její tvorba zněla doslova na všech kontinentech -v roce 1996 dokonce uvedl kytarista Lubomír Brabec její skladbu Pocta Kolumbovi dokonce na Antarktidě.
Z poslední doby zaznamenala velký úspěch například protifašisticky zaměřená skladba Terezín Ghetto Requiem pro baryton a smyčcové kvarteto;kromě uvedení na festivalu Pražské jaro byla uváděna i v zahraničí (například v rámci pietních oslav v listopadu 2000 v Coventry a Huddersfieldu). Velký úspěch zaznamenávají i její dal-ší kompozice,nezřídka v provedení výrazných interpretů (například je uvedli houslisté Václav Hudeček či Pavel Šporcl,sopranistka Eva Urbanová a další).
»Jaký smysl má psát vážnou hudbu na počátku 21..století?«položila si otázku skladatelka Bodorová,aby si vzápětí odpověděla:»Takovou otázku si určitě každý au-tor často klade. Svět je plný spěchu a povrchnosti a my jsme tady proto,abychom přiměli ty druhé se na chvíli zastavit a přemýšlet. Jsme tady proto,abychom nasvítili věci z jiné stránky,abychom objevili souvislosti,které v tom chaosu zůstávají utajeny. Jsme tady ale hlavně proto,abychom obdarovávali -chtěla bych svým posluchačům dát kousek krásy,podělit se s nimi o zázrak tvoření. Hudba je největší dar -je pořád s námi,když ji potřebujeme. Vypovídá o tom,co slovy nejsme schopni říci. Je mostem mezi nebem a zemí. Hudba je zázrak.«
Také starozákonní tematika je pro ni prý velmi aktu-ální:»Jde tu o tematizaci lidské statečnosti,odvahy,boje slabšího proti silnému,hledání smyslu tohoto boje a oslavu nezlomnosti. V případě oratoria Mojžíšbyla už samotná volba tématu velmi zajímavá. Když se na mne obrátil umělecký ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Vojtěch Stříteský s námětem komponovat oratorium k le-tošnímu jubilejnímu 50.ročníku tohoto operního festivalu,měla jsem z toho velkou radost. A bylo to pro mne samozřejmě velkým vyznamenáním.«
Uvědomuje si,že jde o neuvěřitelně vrstevnaté téma. »Pro mne je tím hlavním jádrem celého oratoria,ale i příběhu,obecně lidská tematika. Ten nejtěžší boj -totiž boj se sebou samým,otázka,zda existují některé nepřekročitelné principy,které z nás činí člověka. Tedy otázka,co to je lidská důstojnost a jak ji hájit. Objevuje se zde Desataro jako norma,která přes všechny problémy historie stále zůstává,nebo měla by zůstat pro každého z nás,určitým imperativem. Problém neustále a všude nás obklopující relativizace snad úplně všeho a naproti tomu snaha po určité pevné jistotě,kterou můžeme považovat i za základ alespoň naší evropské -nebo možná celé?!-civilizace. Nepohodlné a nepříjemné překonávání vlastní slabosti,ale i stálé -velmi pohodlné a lákavé -podléhání manipulaci.«
Uznávaná skladatelka si uvědomuje,že oslovovat lidstvo je nezbytné i v současnosti -a možná právě nyní: »Ano,masová -nebo dnes už bych řekla průmyslová,či dokonce postindustriální manipulace,zběsilý konzum pro konzum,nadprodukce zbytečností,ztráta autentického -to jsou pro mne velmi aktuální témata,vidíme je přece všude kolem nás!«
Téma totiž nepojímá coby moralizující čítankovou zkratku,ať už jde o neustálé reptání či podléhání falešným idolům.»Vždyť to jsou všechno události a symboly, které vidíme v jiných podobách kolem sebe. Tímto způsobem -to znamená jako s určitými symboly -pracuji istextem,který jsem pro dnes premiérované oratorium vybrala,«poznamenává Bodorová.

Skvost: Partitura psaná inkoustem a azbukou se ocitla v Litomyšli

2.7.2008 Svitavský deník str. 2 Svitavsko
(mag)

Litomyšl/ Originální partitura Sergeje Prokofjeva neleží v archivu, ale dirigenti brněnského orchestru podle ní studují populární balet Romeo a Julie. Slavné Shakespearovo drama uvedl dirigent Jan Zbavitel v pondělí na festivalu Smetanova Litomyšl. Podivoval se, že takový skvost neopatrují v muzeu. O ztrátu tří svazků notového materiálu ale neměl obavy. Nechal je o přestávce volně položené na dirigentském pultíku, kde neunikly pozornosti zvídavých návštěvníků. Prý jen málokdo tuší, že po světové premiéře v roce 1938 zůstal part v Brně. "Partitura je psaná ještě inkoustem, azbuka je na zažloutlém papíře jen těžce čitelná," popsal notový zápis Zbavitel. Nevadilo mu, že noty nejsou téměř vidět, protože řídil orchestr zpaměti.