Dramaturgie opery měla šťastnou ruku

3.7.2008 Svitavský deník str. 3 Svitavsko
ZDENĚKVANDAS

Už teď se dá říci, že dramaturgie slavnostního ročníku měla ve volbě operních večerů šťastnou ruku. Po Libuši, Prodané nevěstě a Nabuccovi přišla na řadu brněnská inscenace Lazebníka sevillského.
Ten se na festivalu hrál zatím jen jednou, v roce 1995 v bratislavském provedení s Martinem Babjakem v titulní úloze. Tato nová inscenace Janáčkovy opery Národního divadla Brno měla premiéru 7. prosince minulého roku a byla nastudována ve dvojím až trojím obsazení. Lze říci, že brněnští do Litomyšle přivezli skutečně první garnituru sólistů.
Rossini koncipoval tuto operu tak, že druhé jednání, v němž příběh vrcholí, je spíše ansámblové, zatímco v první části má každá z hlavních postav svou velkou árii. Vše začíná zastaveníčkem Almavivy pod balkónem v podání Jaroslava Březiny. Ten zde dostal podstatně víc příležitostí předvést svůj pěkný tenor, než tomu bylo v postavě Vaška, ale komediální nadání nezapřel ani jako mladý hrabě v několika převlecích.
Slavnou kavatinu Figara podal Vladimír Chmelo na úrovni pěvce, který je dnes jedním ze špičkových barytonů u nás. Před týdnem Mařenka v Prodance, teď lišácká Rosina - toť Pavla Vykopalová ze Státní opery, hostující často i jinde. Také ona si svou árii patřičně vychutnala. Ladislav Mlejnek v proslulé árii Basilia o pomluvě v duchu režie zapojil do hry i orchestr a první řady publika. Konečně Jiří Sulženko jako Bartolo: skladatel do střední části árie předepsal přímo ďábelské staccato, zkušený pěvec za ně sklidil aplaus snad největší. A že se bouřlivě tleskalo po každé árii či duetu!
Režie střízlivá, scénické provedení bez nějakých extravagancí, kostýmy dobové s mírným posunem k modernímu pojetí. Sbor zde nehraje velkou roli, vše je v rukou sólistů a orchestru pod vedením dirigenta Davida Švece.
Celkově není divu, že na domovské scéně v Brně má inscenace značný úspěch. Soubor s ní může vyjet kamkoliv, vřelý ohlas náročného litomyšlského publika budiž toho dokladem.

Cena Ď pro Smetanovu Litomyšl

3.7.2008 Svitavský deník str. 3 Svitavsko
(ik)

Kolegium pro vyjádření díků českým mecenášům za podporu kultury a charity ocenilo práci ředitele Smetanovy Litomyšle Jana Pikny. V pražském Stavovském divadle převzal Cenu Ď za vynikající práci pro festival a mnohaletou prestižní propagaci českého národa. V kategorii Vzor etiky a národní hrdosti byl nominován také Václav Moravec, Vlastimil Harapes, Václav Klaus nebo Milan Knížák.

Bez kávy? Jen stěží

3.7.2008 Svitavský deník str. 3 Svitavsko
(mag)

O rodinnou atmosféru festivalu se stará také Eva Piknová, která má na starosti hosty, vstupenky či reklamu.

* Festival pomalu končí. Co považujete za nejpříjemnější okamžik letošního ročníku?

Asi nemá smysl zmiňovat všechny krásné umělecké zážitky, o těch jste jistě slyšeli od jiných. Ale jeden zcela prozaický nastal ve čtvrtek 26. června kolem poledne, kdy jsme se po bouři opět dočkali zapojení elektrického proudu a s ním vytoužené kávy. Bez ní bych festival zvládala jen stěží.

* Jak vypadal váš běžný festivalový den?

Vstupenky, hosté, telefonáty, ubytování, Amélie z Montmartru (moje znělka na mobilu), rodina, sponzorské reklamy, loga, fotografie, články, odpovědi novinářům, .... pardon, volá mě Amélie.

* Z reklamního pohledu patřil festival k těm úspěšným?

Hodnotit by měli jiní, ale mámdojem, že se o nás ví a hovoří. Když se pan profesor Halík vrátil v neděli z Prahy, dokonce tvrdil, že i tam se nemluví o ničem jiném než o litomyšlském festivalu. (Otázkou zůstává, jakou roli v tom sehrál orkán.)

* Kdy pro vás končí festival? Odjedete hodně daleko, nebo zůstanete na chalupě?

Festival pro nás nekončí nikdy - tak nějak v duchu věty „Král je mrtev - ať žije král!"A ptáte-li se na nás, týden po festivalu vypadáme také jako mrtví. Děti by vám mohly vyprávět: „...a zase spěj!"

Tornádová bouře zasáhla kraj i vicehejtmana, kroupy zdevastovaly Línkovi zahradu

3.7.2008 Svitavský deník str. 2 Svitavsko
ROMAN LÍNEK
Tak jako se pomalu uzavírá letošní Smetanova Litomyšl, nabízejí se první bilance jubilejního 50. ročníku. Ten letošní ročník budu mít na dlouho spojený s množstvím obecných i osobních emocí.
Pardubický kraj se na Smetanově Litomyšli finančně podílí od roku 2002 a od roku 2003 je spolupořadatelem této nejprestižnější kulturní akce východních Čech. Letošní příspěvek kraje se vyšplhal na rekordních 1,2 milionu a vedle toho jsme ještě finančně podpořili paralelně probíhající Smetanovu výtvarnou Litomyšl. Investice to byla dobrá a obrovský zájem o Mou vlast i netradiční a velmi originální nastudování Prodané nevěsty toho jsou nejlepším dokladem. Ale mohl bych pokračovat Dagmar Peckovou ve Svitavách, Nabuccem, Dvořákovým Requiem či koncertem Gershwin - Bernstein. A právě zde se nahromadily zmiňované emoce nejvíce. Pardubický kraj zasáhla tornádová bouře. Narušila tento koncert s fenomenálním klavíristou Fazilem Sayem, a koncert se kvůli počasí ve druhé části neuskutečnil. Nicméně věřím, že symfonii L. Bernsteina Kaddish uslyšíme příští rok.
Bouře ve stejný čas zasáhla i do mého života. Žili jsme přípravami na sobotní svatbu mé dcery Mariety, která nakonec, tak jak má, hezky proběhla a v onu středu 25. června stejná bouře v plné intenzitě zasáhla i náš rodinný domek. Ve sklepě a garáži voda nad kolena, kroupy místy až pět centimetrů zdevastovaly zahradu a poničily auta v okolí a uprostřed toho, při zásahu dobrovolných hasičů, jsem uklouzl a nalomil si žebro. Ale život jde dál a berme ho z té lepší stránky. A když něco nevyjde - tak to zkusme přeprat a nenechat se otrávit.
Tedy shrnuto a podtrženo. 50. ročník Smetanovy Litomyšle byl rekordně úspěšný a těšmese všichni, že ten příští, pod vlajkou evropského předsednictví, bude opět úžasný.

Prodaná nevěsta, výrazně vlídná a krásná

3.7.2008 Svitavský deník str. 2 Svitavsko
JITKA NOVOTNÁ

JAK TO SLYŠÍM JÁ...

Smetanovu Litomyšl beru jako odměnu po sezoně. Užila jsem si lidí, atmosféry i koncertů. Vrcholem pro mne byla premiéra Prodané nevěsty. Byla jsem trochu předpojatá, protože Magdalenku Švecovou, režisérku, mám moc ráda, je to moje kamarádka. I kdybych jí nenadržovala, tak reakce jsou jednoznačné. Viděli jsme něco výrazně vlídného, krásného, dobře interpretovaného a všechny nás to potěšilo. Turecký klavírista Fazil Say, malý čaroděj nad klaviaturou, mě strhl svým výkonem. Vmagazínu Den po dni Litomyšle jsme využili přídavek, který vycházel z nějaké turecké melodie. Jinotajnou, dramatickou hudbou jsme podložili záběry bouře, která se přihnala. U mladých z bostonského orchestru mě moc baví, jak mají muziku rádi a jak ji dělají poctivě.