Město plné hudby

TISK , Datum: 08.07.2019 , Zdroj: Haló noviny , Strana: 9 , Autor: Tomáš HEJZLAR , Vytištěno: 43 000 , Rubrika: Kultura, hudba , Země: Česko

Jsou místa, kam se člověk rád vrací. Někdo obdivuje historické památky, jiný třeba svébytná přírodní zákoutí. Mnozí cestují za zážitky do dalekých turistických destinací - zapomínají však, že i u nás jsou místa přítulně lákavá, nezapomenutelná. Východočeské historické město Litomyšl k takovým ojedinělým místům patří nepochybně.

Kulturní tradice jsou ve východočeské Litomyšli ojedinělé. Žila zde řada významných spisovatelů, včetně Aloise Jiráska, Boženy Němcové či Terézy Novákové. Pominout nelze tamního nejslavnějšího rodáka, skladatele Bedřicha Smetanu. Místní obyvatelé byli na tyto i jiné osobnosti náležitě hrdí již za jejich života. Dokládají to mnohá historická svědectví. Tvorba zakladatele české moderní hudby Smetany v Litomyšli zněla již během skladatelova života. Velké oslavy 100. výročí hudebníkova narození v roce 1924 se staly prazákladem zdejších novodobých festivalových tradic. Nutno objektivně konstatovat, že o vznik pravidelně organizovaných slavností Smetanova Litomyšl (SL) se velmi zasloužil další významný litomyšlský rodák, všestranně orientovaný historik a muzikolog, akademik Zdeněk Nejedlý. Plně totiž - z titulu svého poválečného společenského postavení - podpořil aktivity litomyšlských nadšenců v čele s osvětově neobyčejně pilným Jaromírem Metyšem. Objektivně vzato: vliv Nejedlého byl nesporný a nezastupitelný.

Po Nejedlého skonu litomyšlské festivalové aktivity upadaly, až zmíraly. Po několik let se dokonce vůbec nekonaly. Teprve v sedmdesátých letech minulého století se podařilo místním snaživcům dávnou tradici úspěšně obnovit. V litomyšlském prostředí jsme mohli opět oceňovat vrcholné interpretační výkony souborů pražského i bratislavského Národního divadla, ale i ansámblů dalších.

Oproti mnoha jiným městům, kde bohužel dosavadní aktivity po roce 1989 obvykle notně upadaly, naopak v Litomyšli se podařilo díky neuvěřitelnému nadšení iniciátorů někdejší snahy nejen vzkřísit, ale mimořádně rozvinout. Velký podíl na tom měli zejména litomyšlský starosta Miroslav Brýdl, dlouholetý obětavý ředitel SL Jan Pikna a kromě mnoha dalších (k nimž patřila i Eva Piknová) v neposlední řadě také mimořádně fundovaný a snaživý dramaturg Vojtěch Stříteský. Je to vskutku ojedinělá osobnost, nadšenec vpravdě renesanční šíře. Jeho znalosti, všeobecný rozhled a vytrvalé snahy akci stále povyšovat, mohou být příkladem i dalším jedincům v dané sféře. Bez komplimentů nutno přiznat, že takové štěstí na všestranně obětavého dramaturga nemívalo dokonce ani Pražské jaro. A sebestředný naivně zpupný letní českokrumlovský Mezinárodní hudební festival (MHF) nelze s událostmi litomyšlskými ani srovnávat.

Často se nyní hovoří o podstatě a smyslu aktivit občanské společnosti - bohužel obvykle jen s politickým kontextem. Podstata bývá přecházena, dokonce zamlčována. Nedávné naorganizované manifestace totiž naopak vůbec nezobrazovaly realitu nynější společnosti, nýbrž spíše jen ambiciózní snahy jedinců. Údajná nynější mezigenerační »výměna názorů« je při takových politických jevech záměrně deformována.

Naopak festival SL přichází s mnoha – často až neuvěřitelnými – inovačními nápady, jeho pořadatelé myslí na požadavky a potřeby publika. Každý rok se během SL setkáváme s něčím podnětným, pro společnost aktuálně přínosným. Litomyšlský festival není tudíž jen zakonzervovaným opakováním čehosi dříve již poznaného. Snaží se oslovovat co nejširší vrstvy zájemců o různé žánry, a to způsobem nanejvýš kultivovaným a nevtíravým. Není tedy jen lákavým pozlátkem nicoty. Šíří hodnotnou kulturu v nejširších kruzích napříč generacemi. Festival SL je určen zájemcům různých směrů i profesí. Navzdory stále se zvyšujícím režijním nákladům však zůstává finančně dostupný širším vrstvám. I proto jeho nápaditý program vyhledávají zájemci nejen z města a přilehlého okolí. Akce se stala lákavým dostaveníčkem milovníků kvalitní kultury z celé republiky - od Karlových Varů či Plzně a Českých Budějovic až k oblastem moravským.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i náročný zájemce z metropole nalezne v Litomyšli každoročně něco nového, dosud neznámého. Dramaturgie se totiž nesnaží pouze snadno »vydělávat« (jak je běžné zejména během letního českokrumlovského MHF!), ale především vzdělávat. A také nabízí umělecké dojmy, které bývají často ojedinělé a nezapomenutelné.

Festivaly nemají být jen sledem nahodile řazených koncertů, nýbrž programově zacílených jednotek společného tematického řetězce příspěvků špičkových kvalit. Proto do Litomyšle přijíždějí také obeznalí zájemci nejen za památkami, ale i za poutavým prostředím, samozřejmě především za dojmy kulturními. A je jich tam přehršel, nejen během samotné SL. Poutavé a poučné jsou například aktivity v důstojně upravených a trvale perfektně udržovaných Klášterních zahradách. Oáza klidu a pohody. Včera sice oficiální část SL skončila, řada jiných aktivit však bude nadále pokračovat.