Voda provází Kotaro Fukumu životem

Japonský virtuos, vítěz prestižních světových soutěží, KOTARO FUKUMA provede 5. července českou premiéru vlastní klavírní úpravy Smetanovy Vltavy. O svém pojetí tohoto díla, cestě za hudbou i na Smetanovu Litomyšl i o vodě, která ho provází životem, hovoří v rozhovoru pro festival.

V kolika letech jste začal hrát na klavír? A nelitoval jste někdy, že jste se rozhodl právě pro tento nástroj?

Když jsem začal docházet na lekce klavíru, bylo mi pět let. Můj zájem o tento hudební nástroj ale rostl, kam až moje paměť sahá, tak asi od dvou let, protože moje starší sestry hrály a vlastně mě naučily základy. Nikdy jsem nelitoval toho, že jsem si zvolil klavír! Většina pianistů nemůže se svým vlastním nástrojem cestovat a musí se pokaždé přizpůsobit nástroji v místě konání koncertu. Já to ale vnímám spíše jako pozitivní aspekt, protože se mohu v jednom životě setkat s tolika hudebními nástroji a s každou adaptací na nový nástroj se zlepšují i mé schopnosti. Navíc klavír má tak bohatý repertoár, tolik možností tónů! Takže věřím, že klavír bych si zvolil, i kdybych byl hudebníkem v jiném životě.

Sbíral jste jedno ocenění za druhým. Znamenalo pro vás některé něco více než ostatní? Z jakého důvodu?

Myslím, že vyhrát cenu v soutěži je skvělým oceněním pro kohokoli. Pro mě byla úplně výjimečná první cena a Chopinova cena na Cleveland Competition, protože obě odstartovaly moji profesionální dráhu a docela změnily můj život. Navíc Chopin je můj oblíbený skladatel už od dětství!

Na vašem albu Sing to Water nalezneme skladby o vodě. Proč jste se rozhodl právě pro vodu?

V mém jméně je písmeno Kanji (洸), vyslovuje se jako „Ko“. Jeho levá část znamená „voda“ a pravá část znamená „světlo“. Takže to evokuje nádhernou představu třpytícího se vodního toku, který je pramenem mé energie a inspirace. Už od svých 30 let jsem hrál různé pořady na téma Třpytivé vody, a toto album je součástí projektu.

V čem je jiné vaše pojetí Vltavy? Jak jste tuto úpravu pojal, uchopil…

Aranžoval jsem ji na základě Smetanovy verze pro orchestr a čtyři ruce a pak jsem přidal nějaké své nápady. Zvláště v ozdobných motivech jsem Vltavu uzpůsobil více klavírnímu vyjádření.

Kterého skladatele jste si oblíbil a rád jeho skladby hrajete?

Je spousta skladatelů, jejichž díla hraji opravdu s láskou, ale právě teď se nejvíce zajímám o hudbu Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a dychtím prostudovat v blízké budoucnosti více z jeho prací.

Kdesi jsem se dočetla, že máte mnoho zájmů, jako je sport a gastronomie a chcete se naučit řadu jazyků. Je to pravda?

Je pravda, že jsem se zabýval fitness a vařením docela pravidelně. V poslední době už to ale tak pravidelné není! Častěji teď cvičím jógu, která je velmi dobrá pro tělo, mysl, ale i pro hraní hudby. A k jazykům, ano, baví mě to, i když žádným jazykem nemluvím dokonale. Zvládnu se dorozumět pěti jazyky: japonsky, anglicky, francouzsky, německy, hůře španělsky. A naučil jsem se trochu italsky, rusky, korejsky, čínsky a česky před tím, než jsem do daných zemí vycestoval. Ale česky se budu muset učit znovu, už jsem skoro všechno zapomněl!

Smetanovu Litomyšl jste oslovil vy sám. Proč jste si vybral právě tento festival klasické hudby, abyste na něm vystoupil?

Do České republiky jsem se vypravil na osobní průzkum v létě 2015, a Litomyšl jsem chtěl navštívit jako rodné město Bedřicha Smetany se slavným zámkem. Pak jsem objevil festival Smetanova Litomyšl, a okamžitě jsem se o něj začal zajímat, protože bylo jedním z mých snů zahrát svůj přepis Vltavy v České republice. Jestli tomu správně rozumím, jsem prvním japonským pianistou v historii festivalu, který dostal příležitost přednést svůj vlastní recitál. Je to pro mě obrovská pocta!