Adam Plachetka se festivalu „upsal” na tři roky

Rezidenčním umělcem se letos na tři roky stal ADAM PLACHETKA, jeden z našich nejlepších pěvců současnosti. Kromě vystupování v rámci zásadních projektů jednotlivých ročníků bude jakýmsi ambasadorem festivalu. V rámci 60. ročníku zazáří 15. června v kantátě Český poutník, hosté si jeho nádherný hlas vychutnají také v jeho písňovém recitálu 1. července.

Jste rezidenčním umělcem Smetanovy Litomyšle. Co to pro vás znamená osobně i pracovně?

Osobně to pro mě znamená velkou radost a čest, zatímco pracovně také :-) Do Litomyšle se rád vracím, a je milé vědět, že to v příštích letech bude často.

Jakou skladbu byste rád realizoval, jakou roli byste si rád zazpíval, ale dosud vám ji nikdo nenabídl?

Rád bych si zazpíval Hanse Sachse v Mistrech pěvcích norimberských, ale i kdyby mi tuhle roli teď někdo nabídnul, ještě bych si počkal. Myslím, že na ni mám ještě minimálně deset let čas.

Stala se pro vás vaše Kristova léta uměleckým či osobním mezníkem?

Ani ne. Svůj věk vnímám trochu rozpolceně. Mám pocit, že jsem vlastně pořád na začátku a v programech pro mladé pěvce potkávám lidi se mnou staré, ale na druhou stranu za sebou mám už přes deset let práce na dobrých adresách. Třeba co do repertoáru si říkám, že věkově bych na nějaké role měl ještě čas, ale hlasově už bych se rád vyvíjel dál. Oborově zkouším trochu vyšší barytonové vody. Zatím párkrát za sezónu, abych se ujistil, že se v nich hlasu líbí, ale to je určitý mezník, který právě překračuji.

V létě vás čeká řada vystoupení v opeře Kouzelná flétna v roli Papagena. Je pro vás příjemné zpívat stejnou roli několikrát po sobě nebo se musíte připravovat vždycky tak, jako by to bylo poprvé?

Jestli máte na mysli zpívat sérii představení v jedné inscenaci, pak ano. Určitě je to příjemnější, protože inscenaci nazkoušíte, zahrajete ji, dokud je čerstvá a pak ji můžete zapomenout. Pokud míníte stejnou roli v různých inscenacích, záleží na okolnostech. U rolí, které dělám už dlouho a často, se na zkoušky – především, pokud jich je tak hodně, jako u nové inscenace – vlastně připravovat nemusím. Spíše pak hledám cestu, jak vtěsnat moji představu o roli do té konkrétní produkce. Když se zkouší jen pár dní, nebo se jedná o part, který zpívám zřídkakdy, musím si před začátkem dát pár korepetic na osvěžení.

Máte nějaký příjemný zážitek ve spojení s festivalem, Litomyšlí, nebo myslíte, že vás ten největší teprve čeká?

Zážitků mám z Litomyšle spoustu. Osobních, uměleckých i společenských. Co mě čeká, ukáže čas, ale jsem přesvědčen, že si z Litomyšle budu nadále odvážet hlavně dobrou náladu (a občas drobný bolehlav :-).)

Co pro vás osobně i pracovně znamenalo zapojit se do realizace Českého poutníka?

Moje zapojení do projektu dalo festivalu trochu práce, protože soudobá tvorba není právě moje parketa a potkávám se s ní minimálně. Vojtěch Stříteský mě ale přesvědčil, že bude skladba majestátní oslavou české státnosti, nikoli experimentem. Teď, když mám noty a hudbu jsem si poslechl, jsem rád, že budu při tom. Věřím, že půjde o pěkný zážitek pro všechny na jevišti i v publiku.

 

Sólista Vídeňské státní opery Adam Plachetka stál na nejslavnějších jevištích světa, zpívá árie, během kterých divákům tečou slzy proudem. Patří mezi to nejlepší, co tato umělecká forma nabízí. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace. Rodák z Prahy je absolventem Pražské konzervatoře a HAMU. Je laureátem řady soutěží, například Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka.