Pěšky na koncert

Kapela minus123minut zahraje 25. 6. s orchestrem PKF – Prague Philharmonia. ZDENĚK BÍNA, zpěvák, kytarista a autor většiny písní, které pro toto neběžné spojení odlišných hudebních světů aranžoval dirigent Martin Kumžák, mluví pěkně nejen o spolupráci s představiteli klasiky, ale také o Litomyšli. Ostatně, aby ne – přestěhoval se sem z Prahy, tak jistě ví, proč.

Vaším sloganem je, že žádný koncert není dvakrát stejný. Určitě se bude litomyšlské vystoupení tedy lišit od toho před devíti lety.

Od pražského koncertu s PKF je nějakých třicet procent programu nová tvorba a zhruba sedmdesát procent bude stejných jako tehdy v Obecním domě. Ale k tomu přibyly některé naše nové skladby, které Martin stihl už také zaranžovat, a některé starší skladby se proměnily, třeba v harmonii, a tak je přearanžoval.

Jde jen o hudbu vaší kapely?

Až na jedinou výjimku ano. Hudbu jsem napsal já a k tomu asi třetinu textů. Zbytek otextoval náš baskytarista Fredrik Janáček. Je původem ze Švédska a jeho angličtina je tak výborná, že vždy psal texty anglicky. Novější jsem psal já, v češtině. A ta výjimka? Martin se představí nejen jako aranžér a dirigent, ale také jako skladatel.

A PKF do projektu nedává nic svého?

Spolupráce byla už minule neuvěřitelně milá a parádní, všichni na to vzpomínáme krásně, tak je možné, že do budoucna něco rozvineme. Vůbec by nám nevadilo, kdyby PKF přinesla nějaký svůj materiál a my jsme do něj vstoupili. Jsme otevřeni všemu.

Že byste třeba zaranžovali Smetanu?

To by byla zajímavá fúze…!

O jaký žánr vlastně jde, když hrajete s orchestrem?

Fúze je asi dobré slovo. My nejsme klasická rocková kapela a míchání žánrů se projevuje už v tom, jak hrajeme běžně. Hledáme kořeny černošské hudby. V jazzu, soulu, blues… Hodně nás ovlivnila a ovlivňuje různá etnická hudba; zároveň i sedmdesátá léta, také třeba Jimi Hendrix. Naše tvorba a naše koncertování je taková jedna velká fúze… Když člověk už jednou miluje pořádně hudbu, tak miluje všechny její barvy. Možná právě proto je tahle spolupráce zajímavá i pro PKF. Že si společně můžeme proletět více hudebními vesmíry – a nedržet se jen nějaké zkostnatělé rockové formy…

Je vám některý z žánrů a zdrojů přece jen nejbližší?

Když vezmu, na čem jsem vyrůstal, tak opravdu soul. A protože se domnívám, že hudba je skutečně duchovní věcí a projevem ducha, tak se mi to prostřednictvím názvu tohoto žánru pojí nejvíc.

Co bude hitem večera?

Je v programu určitě pár momentů, které jsou opravdu sugestivní, ale z mé zkušenosti má každý ukutou duši trochu jinak a zasáhnou ho jiná místa a v jinou chvíli, takže dopředu programově nepočítám s tím, že právě tady a tenhle moment bude hitem… Přeju si, aby posluchače potěšil celý koncert. Nic neupřednostňujeme.

Nechcete zdrtit, hladit, provokovat, pobavit… ale potěšit?

Pro mě je největší radostí, když hudba umožní, aby se jak hráči, tak posluchači na chvilku octli v imaginárním místě, kde lze odletět od starostí a útrap všedního světa a malinko se vrátit ke klidu a míru, k něčemu, co je uvnitř. Často pozoruji, že lidi na koncert přicházejí s nějakým typem výrazu a nějaké bariéry – tak, jak běžně chodíme po ulicích. A už jsem viděl z pódia tisíckrát, že hudba má zázračnou moc tyhle bariéry a závoje z lidí sejmout. Takže tam po chvilce najednou vidíte oči, které vám připomínají pětileté kluky a holky, kteří se z něčeho radují.

Litomyšl má pověst mimořádně kulturního města. Vnímáte ji také tak?

Především cítím, že tohle město má jakousi zvláštní pozitivní vibraci. Že leží na nějaké zlaté žíle. A cítil jsem to už dříve, když jsme při koncertech střídali města jedno za druhým. Takže možná i ta kultura a kulturnost jsou projevem skutečnosti, že Litomyšl nějakým zvláštním způsobem září.

Patříte k těm, kteří se do Litomyšle přistěhovali. Už jste zapustil kořeny?

Za těch sedm let docela ano. Přistěhovali jsme se sem z Prahy. Já jsem z Pardubic a moje žena je přímo odsud, narodila se tu. Takže se tu máme lépe než v Praze.

Jít z koncertu domů pěšky by mohlo být docela lákavé! Bydlíte daleko od zámku?

Asi tak pět minut chůze.

Petr Veber