Obnovení festivalové tradice

Rok České hudby 1974 (150 let od narození Bedřicha Smetany) se nemohl obejít bez oslav v Litomyšli. Proto bylo rozhodnuto o znovuobnovení festivalu. Již v dubnu 1973 pražské Národní divadlo potvrdilo svoji účast na hlavní části oslav. V říjnu téhož roku byly ustaveny příslušné komise, předsedou festivalového výboru se stal tehdejší předseda Městského národního výboru Rudolf Kleiner, tajemníkem oslav Zdeněk Janků, místopředsedou Ladislav Kopecký, propagaci měl na starosti Jindřich Růžička, pořadatelskou službu František Břeň, technickou komisi Otakar Šouta a finance Luboš Kiessewetter. Dalšími členy obnoveného výboru byli Miloslav Malý, Ladislav Kadlec, Jan Hiller, Lidmila Kružíková, Miroslav Sobotka a Josef Kopecký. Na pokyn okresních stranických orgánů však nesměl žádnou funkci vykonávat dřívější předseda Pavel Nádvorník. Výbor měl k dispozici četné pomocníky, především Aloise Pštrose, který řídil práce při budování hlediště v zámecké zahradě, kde byly osazeny nové lavičky s 1500 místy. Nejbližším úkolem pořadatelů bylo zejména zajistit technické a stavební práce v zámeckém areálu, a také aby se stihla rekonstrukce Smetanova domu pro další koncerty.

17. ročník Smetanovy Litomyšle 1974

U obnoveného festivalu v roce 1974 stálo Národní divadlo Praha. V pátek 28. června večer se hrál v nádvoří Dalibor v režii Miloslava Smrže, dirigoval Jan Štych. Titulní roli zpíval Oldřich Spisar, Miladu její jmenovkyně Milada Šubrtová, krále Vladislava René Tuček, Budivoje Antonín Švorc, Žalářníka Eduard Haken, Vítka Jan Hlavsa, Jitku Daniela Šounová, Soudce Bohuslav Maršík. O den později se jako Vladislav představil Václav Zítek, Miladu zpívala Naděžda Kniplová a Žalářníka Jaroslav Horáček. Tato repríza se úplně nevydařila. Po árii krále „Krásný to cíl" zapomněl dát inspicient nástup soudcům, Václav Zítek sice krásně zahrál královské zamyšlení , ale nechtěná minuta ticha je při opeře věčnost. Až pak přiběhli udýchaní soudcové a mohlo se pokračovat. Navíc indisponovaný Oldřich Spisar musel vynechat druhou žalářní scénu, árii o svobodě a následný duet s Budivojem.

Dvě vdovy dirigoval Josef Kuchinka, režíroval Karel Jernek. Hráli Helena Tattermuschová (Karolina), Marcela Machotková (Anežka), Ivo Žídek (Podhájský), Dalibor Jedlička (Mumlal), Marcela Lemariová (Lidka) a Jan Janda (Toník).

O Prodanou nevěstu byl pochopitelně po letech odmlky enormní zájem, takže kromě nedělního odpoledního představení se hrálo i v 10.00 hodin dopoledne. V onom dopoledním představení dostal vedle Marcely Machotkové (Mařenka) možnost mladý Miroslav Švejda (Jeník), Kecala zpíval Ladislav Neshyba, Principála Lubomír Havlák. Odpoledne byly tyto role obsazeny Gabrielou Beňačkovou, Ivo Žídkem, Eduardem Hakenem a Milanem Karpíškem.

V dopoledním představení se při scéně „Milostné zvířátko" ulomila nad jevištěm ze stromu silná větev a dopadla těsně vedle nic netušícího Lubomíra Havláka. Ten se pořádně lekl, ale po chvíli zaváhání pokračoval. Situaci zachránil Karel Hanuš, který jako správný Indián (vyzbrojen pořádným nožem), duchapřítomně odtáhl onen kus stromu do zákulisí.

V roce 1975 byla ještě jednou pauza, ale od té doby již festival probíhá bez přerušení až dodnes. V 70. a 80. létech však hudební slavnosti nedosáhly takového věhlasu a rozmachu. Teprve po roce 1989 došlo k zásadním změnám a Smetanova Litomyšl se stala jednou z prestižních hudebních událostí v České republice, která přitahuje i zahraniční posluchače.

18. ročník Smetanovy Litomyšle 1976

XVIII. ročník hudebního festivalu Smetanova Litomyšl, který se konal v roce 1976, uvedl jediné představení - operu Dalibor v podání Brněnského souboru. Režisér František Kříž situoval jeviště netradičně, pod levou, západní stranu arkád. Tento nápad se však příliš neosvědčil a představení Dalibora se takto již nikdy nehrálo. Dirigentovi Václavu Noskovi byli k dispozici tito sólisté: Jaroslav Souček (král Vladislav), Jiří Olejníček( Dalibor), Zdenka Kareninová (Milada), Václav Hlalíř (Budivoj), Richard Novák( Žalářník), Vladimír Krejčík (Vítek), Jindra Pokorná (Jitka), Jan Hladík ( Soudce).

 

19. ročník Smetanovy Litomyšle 1977

V roce 1977 zavítalo do Litomyšle pražské Národní divadlo. Festival se konal ve dnech 24. - 26. června a jedna z akcí proběhla ve Smetanově domě. V sobotu odpoledne se zde konal koncert ze skladeb Antonína Rejchy a ve druhé polovině byla provedena Veselohra na mostě Bohuslava Martinů. Režisér Milan Macků dokázal na podstatně užší jeviště, než mají v Národním divadle, vtěsnat onen most, na němž se celé dílko odehrává. Není bez zajímavosti, že za dirigentským pultem stanul později věhlasný dirigent Jiří Kout. Zpívali: Bohuslav Maršík (Bedroň), Libuše Márová (Eva), Jindřich Jindrák (Sykoš), Helena Tattermuschová (Popelka), Zdeněk Jankovský (Učitel), Viktor Kočí a Karel Bláha (Důstojníci), Miroslav Borský a Miroslav Kratochvíl (stráže).

Dvakrát byl na programu Jakobín Antonína Dvořáka - tedy další průlom do ryze smetanovské tradice.Toto opera se odehrála v zámeckém nádvoří, kde působila velmi mile.

V pátek se hrálo večer, hlavní roli Bohuše vytvořil Jaroslav Majtner. Jako Julie zářila v plné formě Marcela Machotková, Eduard Haken jako hrabě Vilém z Harasova sklidil potlesk hned při příchodu na jeviště. Jako učitel Benda zde vystoupil Beno Blachut - někdejší velký litomyšlský Dalibor.

Druhé představení v neděli odpoledne, v němž zpíval hraběte Jaroslav Horáček a Julii Antonie Denygrová, nebylo dohráno kvůli silnému dešti. Dirigoval J. Kuchinka, režíroval K. Jernek.

Zcela jinak než obvykle vyzněla Prodaná nevěsta. Hrála se totiž večer v zámeckém nádvoří. Inscenace režiséra Přemysla Kočího v tomto prostředí dostala zcela novou dimenzi. Hráli: Jindřich Jindrák (Krušina), Libuše Domanínská (Ludmila), Daniela Šounová (Mařenka), Jaroslav Horáček (Mícha), Ivana Mixová (Háta), Alfréd Hampel (Vašek), Ivo Žídek (Jeník), Eduard Haken (Kecal), Lubomír Havlák (Principál), Helena Tattermuschová (Esmeralda), Jiří Joran (Indián). Dirigoval M. Konvalinka.

20. ročník Smetanovy Litomyšle 1978

XX. ročník festivalu probíhal od 30. června do 2. července 1978. Praha nabídla dvě soudobé aktovky, které měla právě na repertoáru. Hrály se v sobotu odpoledne v zámeckém nádvoří a důchodci měli vstup zdarma. Obě opery byly komponovány na námět A. P. Čechova. Jiráskova Medvěda dirigoval František Vajnar s tímto obsazením: Ivona Valentová (Popovová), Bohuslav Maršík (Smirnov), Lubomír Havlák (Luka), Karel Duchoslav (fotograf).

U dirigentského pultu Boháčových Námluv stanul Bohumír Liška a účinkovali: Karel Petr (Čubukov), Helena Tattermuschová (Stěpanovna) a Miroslav Frydlewicz (Lomov).

Smetanova tvorba byla zastoupena třemi operami. V pátek byl festival zahájen velmi úspěšnou inscenací Tajemství. Dirigentem byl Josef Kuchinka a typově i pěvecky výtečnou ústřední dvojici Reného Tučka (Kalina) a Libuši Márovou (Róza) doplňovali Jaroslav Horáček (Malina), Zora Jehličková (Blaženka), Ivo Žídek (Vít), Karel Berman (Bonifác), Beno Blachut (Skřivánek), Lib uše Domanínská (hospodská), Milan Karpíšek (Jirka) a Jiří Joran ( Barnabáš). Prodaná nevěsta se hrála v zahradě, ale také večer, jako před rokem. Obsazení bylo klasické. V neděli odpoledne byl tento velmi zdařilý ročník zakončen inscenací Dvě vdovy za dirigování Josefa Kuchinky.

21. ročník Smetanovy Litomyšle 1979

Na XXI. ročníku v roce 1979 byla uvedena Prodaná nevěsta, která je považována za nejslavnější v historii festivalu. Vyjímečně se podařilo dát dohromady špičkové obsazení hlavních rolí: Gabriela Beňačková (Mařenka), Peter Dvorský (Jeník), Eduard Haken (Kecal), Jindřich Jindrák (Krušina), Libuše Domanínská (Ludmila), Jaroslav Horáček (Mícha), Ivana Mixová (Háta), Alfréd Hampel ( Vašek), Milan Karpíšek (Principál), Helena Tattermuschová (Esmeralda), Jiří Joran (Indián). Dirigoval M. Konvalinka.

Dvakrát se hrála v zámecké zahradě Fibichova opera Šárka, která v tomto prostředí vyzněla výborně. Byla to poslední dvě představení této inscenace, kterou divadlo z repertoáru stahovalo. Režii měl Ilja Hylas, dirigoval Josef Chaloupka. Roli Přemysla alternoval s A. Švorcem velký český barytonista Teodor Šrubař, který však pro vážné onemocnění již do Litomyšle nemohl přijet a týden po festivalu, 8.července ve věku 62 let zemřel.

22. ročník Smetanovy Litomyšle 1980

V roce 1980 začala Smetanova Litomyšl neobvykle brzy. 14. června se hrála Hubička, kterou režíroval Karel Jernek a dirigoval Bohumír Liška a o den později Prodaná nevěsta s Josefem Kuchinkou za dirigentským pultem s tradičním režijním pojetím a vcelku i standardním obsazením. Pouze v roli Krušiny vystoupil jako host sólista ostravské opery Pavel Červinka , který brzy poté přecházel do angažmá v Národním divadle.

Program byl zahájen v pátek večer v zámeckém amfiteátru, kde se na hudbu starých mistrů představil balet Národního divadla Praha. Pořad nesl název Návraty ke krásám.

23. ročník Smetanovy Litomyšle 1981

Ve XXIII. ročníku, který se konal v roce 1981, se konečně splnilo přání Mistra Eduarda Hakena, který si mohl zazpívat v Litomyšli svou nejmilejší roli Vodníka z Rusalky. Scénu speciálně pro zámeckou zahradu připravil důvěrný znalec místního prostředí, výtvarník Květoslav Bubeník. Vedle Eduarda Hakena se v dalších rolích představili: Ivo Žídek (Princ), Marcela Machotková (Rusalka), Naděžda Kniplová (Cizí kněžna), Marie Veselá (Ježibaba), Jiří Joran (Hajný), Ivona Valentová (Kuchtík), Jiřina Marková, Hana Beranová a Blanka Vítková (lesní žínky), Jaroslav Souček (Lovec).

Prodanou nevěstu hrálo v oněch letech Národní divadlo v Litomyšli často a úspěch u publika byl též trvalý, i když to byla stále tatáž inscenace. V obsazení byly proti minulému roku některé změny, například Mařenku zpívala tentokrát Naďa Šormová a Jeníka nový člen Národního divadla Josef Hajna, který přišel do Prahy z českobudějovického divadla.

Na programu tohoto ročníku byl i Čajkovského balet Labutí jezero, který však odpadl z důvodu trvalého deště.

Celý festival byl slavnostní, neboť v tomto roce slavila Litomyšl tisící výročí první zmínky o městě v Kosmově kronice.

24. ročník Smetanovy Litomyšle 1982

Milovníci baletu se dočkali o rok později - v roce 1982, kdy se představení Labutího jezera uskutečnilo a to v zámecké zahradě. Prostředí je pro toto dílo jako stvořené, balet se velmi líbil. Baleríny si však právem stěžovaly na nerovné jeviště, které nebylo pro balet stavěno a v příštích letech bylo od účasti baletního souboru upuštěno. V programu zase kvůli dešti odpadlo plánované představení Dvou vdov, takže se v tomto roce Smetana vůbec nehrál.

Hlavním bodem programu festivalu bylo totiž provedení soudobé opery skladatele Jiřího Pauera Zuzana Vojířová, napsané dle Borovy stejnojmenné činohry, v níž kdysi zářil V Ódě na jižní Čechy Zdeněk Štěpánek. Opera je nesporně jedním z úspěšnějších soudobých titulů, má tradiční uzavřená čísla, árie a dueta a i v Litomyšli se setkala s až nečekaně výborným ohlasem. Přispěly k tomu i skvělé výkony hlavních představitelů: Zuzanu Vojířovou zpívala Daniela Šounová a Petra Voka Václav Zítek. Němou roli Barborky si zahrála populární Aťka Janoušková. Roli Tomáše Roha alternoval s Daliborem Jedličkou Eduard Haken. Toho však z politických důvodů v té době do Litomyšle neobsazovali. Bdělé „orgány" totiž zjistily, že kromě představení zpívá zadarmo v okolních obcích po kostelech. Jeho vystoupení v roli Vodníka v roce 1981 tak bylo vlastně jeho posledním operním vystoupením na litomyšlském jevišti. Dirigentem představení byl František Vajnar, režii měl Ladislav Štros.

25. ročník Smetanovy Litomyšle 1983

Po šesti letech nepřetržitého účinkování pražského Národního divadla se na Smetanově Litomyšli v roce 1983 opět objevili brněnští umělci a v dalších ročnících se zde tyto dva soubory víceméně střídaly.

Režisér Václav Věžník realizoval do lesního prostředí zámecké zahrady Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky a tato opera , která se hodí do přírodního amfiteátru, měla dle očekávání úspěch. Dirigent František Jílek měl pro tři hlavní role k dispozici Richarda Nováka (Revírník), Jaroslavu Janskou (Bystrouška) a Jitku Pavlovou (Zlatohřbítek).

Leoš Janáček je jistě doménou Brna a stejně blízko má divadlo i k Bohuslavu Martinů. Jeho Řecké pašije, hrané v neděli 26. června odpoledne ve velkém vedru, daly hercům, oblečeným převážně do černých šatů, pořádně zabrat. Však také závěrečný aplaus publika byl uznáním nejen výkonů, ale i výdrži. Představení dirigoval Jiří Pinkas, režii měl Ilja Hylas.

Bedřich Smetana byl zastoupen inscenací Dalibora. Protože bylo nádvoří v těch letech pro restaurátorské práce uzavřeno, hrála se tato opera zcela netradičně v zahradě. Režii měl Václav Věžník, dirigoval Jiří Pinkas. Hvězdou večera byl Vilém Přibyl, který ve svém jediném litomyšlském vystoupení v historii zcela dominoval. V civilu je prostý, skromný a s velkým smyslem pro humor. Dokumentoval to posezením po představení- u stánku pro účinkující vydržel zpívat české i moravské písničky prakticky až do rána.

26. ročník Smetanovy Litomyšle 1984

V listopadu 1983 se slavnostně otevíralo Národní divadlo po rekonstrukci Smetanovou Libuší. A právě tuto inscenaci přivezla Praha na Smetanovu Litomyšl v roce 1984. Hrála se 22. června, dirigoval Zdeněk Košler, režii měl Karel Jernek. Slavnostní opera byla provedena skutečně v reprezentativním obsazení: Libuše Macháčková- Hrubá (Libuše), Václav Zítek (Přemysl), Antonín Švorc (Chrudoš), Dalibor Novotný (Šťáhlav), Jaroslav Horáček (Lutobor), Ivan Kusnjer (Radovan), Antonie Denygrová (Krasava), Věra Soukupová (Radmila), Jana Jonášová, Jiřina Marková, Marie Veselá a Alfréd Hampel (ženci).

Druhý večer se hrála Prodaná nevěsta v režii Ladislava Štrose, dirigoval opět Zdeněk Košler. Nové bylo obsazení hlavního páru: Mařenku zpívala Zora Jehličková, Jeníka Leo Marian Vodička.

27. ročník Smetanovy Litomyšle 1985

Program festivalu v roce 1985 nebyl tak pestrý, jako v jiných letech. Brněnské divadlo přivezlo inscenaci Hubičky, kromě ní se konal už jen koncert z českých oper a balet. Ve Smetanově domě zazněly árie a scény z Braniborů v Čechách a Dvou vdov Bedřicha Smetany, z Dvořákových oper Čert a Káča, Jakobín a Šelma sedlák, z Blodkovy aktovky V studni a Janáček byl zastoupen Její pastorkyní a Liškou Bystrouškou.

V inscenaci Hubičky byli obsazeni: Josef Klán (Paloucký), Zdenka Kareninová (Vendulka), Jiří Olejníček (Lukáš), Pavel Kamas (Tomeš), Anna Barová (Martínka), Jan Hladík (Matouš), Jaroslava Janská (Barče) a Josef Škrobánek (Strážník).

Posledním představením byl Prokofjevův balet Romeo a Julie.

28. ročník Smetanovy Litomyšle 1986

V roce 1986 přijelo pražské Národní divadlo podruhé s velmi úspěšnou inscenací Smetanova Tajemství, které se udrželo na repertoáru Národního divadla celých sedmnáct sezón. Dirigoval ji Josef Chaloupka.

O den později 28. června se hrála Rusalka. Režii měl Václav Kašlík a dirigentem byl Josef Kuchinka. Do své role Vodníka už v Litomyšli nebyl obsazen Eduard Haken, ovšem pěvecky a herecky byl výtečný i Jaroslav Horáček. Také v dalších úlohách byli oproti minulé Rusalce před pěti lety obsazeni pěvci mladší generace Leo Marian Vodička (Princ), Zora Jehličková (Rusalka), Marie Kremerová (Cizí kněžna), Blanka Vítková (Ježibaba), Pavel Červinka (Hajný), Helena Tattermuschová (Kuchtík), Jana Jonášová, Anna Bortlová a Libuše Márová (lesní žínky), René Tuček (Lovec).

Program byl doplněn, stejně jako před rokem, koncertem z českých oper ve Smetanově domě. Byl koncipován jako večer národních umělců. Představily se na něm pěvkyně Milada Šubrtová, Jana Jonášová, libuše Domanínská, Naděžda Kniplová a Věra Soukupová. Mužské hlasy zastupovali barytonista Václav Zítek a basista Karel Berman. V programu převažoval Bedřich Smetana a árie z jeho Hubičky, Braniborů v Čechách, Dvou vdov, Libuše a Prodané nevěsty. Z díla Antonína Dvořáka byl vybrán Jakobín a Armida, od Janáčka Káťa Kabanová a Její pastorkyňa, Fibichova Šárka a zastoupen byl i Jiří Pauer Zuzanou Vojířovou.

29. ročník Smetanovy Litomyšle 1987

Na Smetanově Litomyšli v roce 1987 zahrála Brněnská opera krásnou inscenaci Janáčkovy Její pastorkyně, která zanechala u posluchačů silné dojmy. Režisér Věžník znovu dokázal, jak umí se zámeckou zahradou citlivě „zacházet". Představení dirigoval Jan Zbavitel, v hlavních rolích účinkovali: Anna Barová (stařenka Buryjovka), Jiří Olejníček (Laca), Zdeněk Šmukař (Števa), Zdenka Kareninová (Kostelnička), Magdalena Blahušiaková (Jenůfa), Jiří Přichystal (Stárek), Václav Halíř (Rychtář), Jitka Pavlová (Rychtářka), Jaroslava Janská (Karolka), Daniela Suryová (Pastuchyňa), Jarmila Krátká (Barena), Magda Polášková (Jano).

Ve Smetanově domě byla předvedena 26. června opera starého českého mistra Josefa Myslivečka Ipermestra, která se stala dalším vítaným obohacením festivalu.

Ročník byl zakončen nedělním odpoledním představením Smetanových Dvou vdov, které bylo provedeno v nápadité režii Františka Preislera a pod taktovkou Jiřího Pinkase.

30. ročník Smetanovy Litomyšle 1988

XXX. ročník Smetanovy Litomyšle v roce 1988 zaznamenal další zásah do tradice. Poprvé na festivalu byla Národním divadlem provedena velká světová opera Wolfganga Amadea Mozarta - Figarova svatba. Václav věžník tuto inscenaci režíroval v Národním divadle jako host. Dirigentskou taktovku měl František Vajnar. Představení ohrozil déšť, několikrát se muselo přerušit a nakonec se nedohrálo (naštěstí jen posledních asi deset minut). V rozhovoru Pavel Horáček řekl, že chtějí tak dobře rozehranou „Figarku" za každou cenu dokončit. Nakonec to o těch pár minut nevyšlo. Ale světoví autoři na Smetanovu Litomyšl prorazili a už tam zůstali.

Druhý den, 25. června, se hrál Dvořákův Jakobín, tentokrát v zahradě. Dirigoval jej Josef Kuchinka, režii měl Karel Jernek a obsazeni byli většinou již mladší pěvci, než při minulém litomyšlském provedení.

Festival zakončilo nedělní matiné v 10 hodin ve Smetanově domě. Za účasti sboru, orchestru a s dirigentem Josefem Kuchinkou.

31. ročník Smetanovy Litomyšle 1989

Do programu v roce 1989 byl zařazen Giuseppe Verdi, což si ještě zcela nedávno nikdo nedokázal ani ve snu představit. Soubor Janáčkovy opery brněnského divadla zvolil pro Litomyšl méně hrané dílo - Simona Boccanegru. I to však bylo pro diváky doslova zjevením. Režii měl Václav Věžník, dirigoval Petr Vronský. Událostí bylo samozřejmě účinkování zahraniční pěvkyně Marthy Collalilo z Argentiny.

Celý festival byl zahájen provedením Janáčkových Říkadel ve Smetanově domě. Vystoupili zde sólisté Daniela Opravilová, Daniela Suryová, Markéta Ungrová, Hana Kobzová, Zdeněk Šmukař, Josef Škrobánek, Josef Klán, Vladimír Chmelo a Jiří Holešovský. Zpestřením programu byla znovu aktovka Bohuslava Martinů Veselohra na mostě.

Celý ročník byl zakončen v neděli 25. června odpoledne Prodanou nevěstou. Režii inscenace měl Václav Věžník, dirigoval Jan Zbavitel. Hlavní pár vytvořil Leo Marian Vodička (Jeník) a Natálie Romanová (Mařenka). Kecala zpíval Josef Klán, Vaška Zdeněk Šmukař.

32. ročník Smetanovy Litomyšle 1990

XXXII. ročník festivalu v roce 1990 byl zahájen koncertem Pocta Bohuslavu Martinů k 100. výročí narození rodáka z blízké Poličky. Mimo jiné zazněla Rapsodie pro violu a orchestr a Polní mše. Hráli Lubomír Malý a Východočeský státní komorní orchestr (pozdější Komorní filharmonie).

V sobotu 16. června zazněly v zámeckém amfiteátru tóny Mozartovy Kouzelné flétny (Národní divadlo Praha). V režii Karla Jerneka dirigoval Jan Štych. Hlavní role obsadili Helena Zachatová jako Královna noci, Zdeněk Harvánek v roli Papagena, Miroslav Kopp jako Tamino, Jiří Kalendovský v úloze Sarastra a Jiřina Marková jako Pamina.

Víkend uzavřela stará inscenace Libuše (tatáž jako v roce 1984), která měla v Litomyšli svoji derniéru. Režíroval ji Karel Jernek, dirigoval Josef Kuchinka.

33. ročník Smetanovy Litomyšle 1991

Pro XXXIII. ročník bylo plánováno Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila, které nakonec překazil déšť a nekonalo se. Tento okamžik byl velmi důležitý pro další rozvoj festivalu, starosta Miroslav Brýdl se rozhodl „stůj co stůj" II. zámecké nádvoří na dobu festivalu zastřešit a začal činit potřebné kroky, korunované v roce 1996 úspěchem.

29. června se počasí umoudřilo, takže Smetanův Dalibor se mohl odehrát (opět netradičně v amfiteátru). Dirigoval Jiří Pinkas, režíroval Václav Věžník. V titulní roli vystoupil Leo Marian Vodička, který byl v oněch dnech smluvně vázán v Mnichově a na představení přiletěl aerotaxi na sportovní letiště v nedalekém Vysokém Mýtě.

Brněnské divadlo mělo právě na repertoáru představení čtyřdílné opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, které natočila i televize. Provedení v Litomyšli mělo velký ohlas. Dirigoval Jan Zbavitel, režírovala Alena Vaňáková.