Historie festivalu

Již od roku 1946 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký festival klasické hudby Smetanova Litomyšl.

Je zákonité, že Litomyšl vždy oceňovala Smetanův dějinný odkaz a jeho jménem nazvala nejvýznamnější městské stavby, lokality i kulturní svátky: na přání občanů nese hlavní náměstí jméno Smetanovo (od r. 1990), v r. 1905 byla otevřena nová divadelní a koncertní budova jako Smetanův dům, při příležitosti 100. výročí narození skladatele v r. 1924 byl odhalen jeho pomník a v Litomyšli poprvé vystoupil kompletní soubor opery pražského Národního divadla a zazpívala největší česká pěvkyně Ema Destinnová.

Již tehdy se rýsoval plán pořádání smetanovských hudebních slavností, podobných bonnským (L. van Beethoven), či salcburským (W. A. Mozart). K uskutečnění tohoto záměru však došlo až při příležitosti 125. výročí narození Bedřicha Smetany v r. 1949. Festival dostal prostý název - Smetanova Litomyšl, který se zcela vžil. Dějištěm festivalu se hned od počátku stal krásný areál litomyšlského zámku s přírodním amfiteátrem a akusticky dokonalým II. nádvořím. Zprvu byl festival zaměřen monotematicky - hrála se výhradně hudba Bedřicha Smetany a stálým hostujícím souborem bylo pražské Národní divadlo. Později byly na festival přizvány i další operní ansámbly - z Brna, Ostravy a Bratislavy a v r. 1965 zde poprvé zazněla i tvorba jiného skladatele (E. Suchoň - Svätopluk).

V období let 1966 - 1973 Smetanova Litomyšl nebyla pořádána a k obnovení její tradice došlo až v dalším jubilejním roce -1974. Sedmdesátá léta pak přinesla průlom v dramaturgii, neboť vedle hudby Smetanovy se začala pravidelně objevovat i hudba jiných, zejména českých a slovanských autorů. Díla Dvořáka, Janáčka, Martinů, Fibicha, ale i Čajkovského a Prokofjeva byla vítaným programovým zpestřením, avšak teprve na sklonku 80. let se počal festival otevírat i žádané hudbě Mozartově, Verdiho a dalších světových skladatelů.

V té době však přišla i mírná stagnace diváckého zájmu a po listopadu 1989 vyvstaly otázky, jak dále. Městskému úřadu se podařilo vytvořit nový tým organizátorů, zřídil Nadaci festivalu Smetanova Litomyšl (dnes Smetanova Litomyšl, o.p.s.) a výrazně podpořil nový festivalový model - festival dramaturgicky rozmanitější, rozsáhlejší co do délky trvání i počtu pořadů, lépe obsazovaný účinkujícími. Od roku 1992 se tak Smetanova Litomyšl koná na sklonku června a začátkem července ve dvou až třech po sobě jdoucích rozšířených víkendech. Dramaturgie se více otevřela, kromě oper různých autorů jsou součástí programu oratoria, pěvecké recitály, instrumentální koncerty a dokonce i divadelní představení. Nové vedení festivalu usiluje o přeměnu Smetanovy Litomyšle ve skutečně hodnotnou kulturní aktivitu s promyšleným dlouhodobým dramaturgickým záměrem, vycházejícím nejen z přenesených stávajících inscenací, ale i z unikátních hudebně-inscenačních projektů, ať již vlastních či spoluvytvářených. Díky tomuto trendu se k festivalu obrátil zájem odborné kritiky a Smetanova Litomyšl se stala pojmem i pro hudební odborníky. V roce 1995 se stala generálním partnerem festivalu Česká spořitelna; vstup silného partnera znamenal řádové navýšení rozpočtu a díky tomu i možnost zkvalitnit divácké zázemí. Pro II. zámecké nádvoří byla navržena a vyrobena unikátní zastřešovací konstrukce, která dokáže v případě nepříznivého počasí neslyšně, třeba i během probíhajícího koncertu, zakrýt celé hlediště. Od roku 1996 je také pravidelně na II. nádvoří pro diváky instalováno zvýšené hlediště. O tom, že se nový model osvědčil, nejlépe svědčí divácký zájem. Na většinu pořadů bývají vstupenky záhy vyprodány a průměrná obsazenost hledišť přesahuje 95 %.